Třída 8. C

Výlet na Hvězdu

23.6.2020

Vlakem jsme vyrazili do Broumova a pak autobusem do Křinic, odtamtud pěšky vzhůru na Hvězdu. Doprovázel nás pejsek Ferda a hned se stal součástí výpravy. Na Hvězdě jsme se občerstvili. Byly zde krásné výhledy a také čas na povídání. Kluci využili místní skály a skalky a lozili po nich a skákali. 

Cesta nás dál vedla do Kovářovy rokle. Krásná procházka mezi skalami až do Hlavňova k rybníku. Restaurant byl bohužel zavřený, ale pěkné počasí a voda nás lákaly ke koupání. Mnoho odvážlivců vlezlo do vody, i když zde žijí raci klepetáči, ze kterých měl někdo přecejen strach. Strávili jsme příjemnou hodinku u vody a málem jsme byli svědky téměř biblického zázraku, tedy chůze po vodní hladině :)

Autobusem jsme se vrátili zpět do Náchoda. 

Byla to velmo příjemná a pohodová akce.  

 

Společné sportování

květen 2020

Když byly povoleny venkovní akce, sešla se naše třída ve Starém Městě. Na místních hřištích jsme si zahráli přehazovanou. Připravili jsme oheň a opekli si buřty. Účast byla poměrně hojná a bylo by nás ještě o jednoho více, kdyby Honza nebloudil. 

Setkání to bylo velmi příjemné, i když z počátku ropačité. Přesto jsme byli rádi, že jsme se mohli po dlouhé době vidět osobně a nejen jako obdélníčky na monitoru. 

 

 8.C v karanténě

březen 2020 - červen 2020

Odcházeli jsme na jarní prázdniny a nikdo netušil, že se do lavic vrátíme až v červnu. Honza nás sice o kovidu informoval  během svého mluvního cvičení, Danča projevila své obavy z rychlosti jeho šíření, přesto jsme byli zavřením škol překvapeni a zaskočeni. 

Mnoho dětí se nejprve zaradovalo z prodloužení prázdnin. Časem ale začaly postrádat své spolužáky, sociální kontakty i určitou pravidelnost. 

Distanční výuka byla pro všechny výzvou. Někteří žáčci se v tomto způsobu práce našli, jiné to stálo mnoho sil, a to nejen svých. Velký dík patří rodičům za jejich podporu a výdrž. 

Každý se k dané věci postavil jinak. Thea s rodinou pekla buchty pro lidi v první linii, některé děti nakupovaly pro své prarodiče a pravidelně jim volaly, popřípadě se snažily pomáhat v domácnosti či jinde. 

Brzy se ale rozjela videovýuka v některých předmětech, takže bylo možné se alespoň nějak ,vídat'.

V tomto období měly děti možnost přemýšlet a lépe poznávat své pocity, vztahy, názory. 

Tohle jsou myšlenky z jejich prací: 

CO NÁM KARANTÉNA DALA ČI VZALA:

Naučila jsem se hodně nových věcí, které jsem neuměla, nebo jsem se v nich zlepšila.

Karanténa mi především vzala dost velké procento sociálního kontaktu, tudíž i schopnost poskládat smysluplnou větu.

Přijde mi, že jsme si mohli uvědomit, že nejsme všemocní…

Stejně jsem si všichni od sebe potřebovali odpočinout.

Měli jsme čas na  zamyšlení a sebepoznání a taky úklid a podobné věci, které jsem dlouho odkládali. 

V Benátkách se objevili po několika letech delfíní a stačil cca měsíc na to vše, když se necestovalo a nevyrábělo v takovém množství.

Takže karanténa mi nic nevzala, ba naopak - spíš mi přidala a otevřela mi  oči. 

Najednou jsem měl hodně času. Veškerý čas jsem trávil pouze s rodinou. Mamkou, taťkou a sestrou. Mohli jsme trávit spoustu času společně, povídat si, hrát. Prostě trávit čas spolu.

Díky karanténě jsem získala více času pro sebe. Mohla jsem se více věnovat sportu, který mě tak baví. Po dlouhé době jsem vytáhla inline brusle, které mi velice chyběly,

Coronavirus mě naučil to, že si mám vážit více svobody a toho,  že si můžu chodit, kam chci ….. 

Myslím si, že jsem se naučila vycházet i se sestrami.

Lidé si teď mnohem více budou vážit toho, jak je skvělé, že můžeme chodit ven. Celkově si více budou vážit svobody. Myslím si, že i my si budeme více vážit toho, že chodíme do školy,protože učení doma je složitější, než jsem čekala.

Můj způsob života se změnil.

Přijde mi, že se svět zpomalil, sice na chvíli,  ale zpomalil.Na vše jsem měl čas a nikam jsem nespěchal. 

Když není karanténa, tak jsme každý víkend v jiném městě a s rodiči a bráchou potom trávíme hrozně málo času. Takže si myslím ,že tohle je velké plus na karanténě, tedy  trávím o mnoho více času s bráchou a rodiči.

Díky karanténě jsem získala více času pro sebe. Mohla jsem se více věnovat sportu, který mě tak baví. Po dlouhé době jsem vytáhla inline brusle, které mi velice chyběly,

Coronavirus mě naučil to, že si mám vážit více svobody a toho,  že si můžu chodit, kam chci ….. 

Myslím si, že jsem se naučila vycházet i se sestrami.

Lidé si teď mnohem více budou vážit toho, jak je skvělé, že můžeme chodit ven. Celkově si více budou vážit svobody. Myslím si, že i my si budeme více vážit toho, že chodíme do školy,protože učení doma je složitější, než jsem čekala.

Můj způsob života se změnil.

Přijde mi, že se svět zpomalil, sice na chvíli,  ale zpomalil.Na vše jsem měl čas a nikam jsem nespěchal. 

Když není karanténa, tak jsme každý víkend v jiném městě a s rodiči a bráchou potom trávíme hrozně málo času. Takže si myslím ,že tohle je velké plus na karanténě, tedy  trávím o mnoho více času s bráchou a rodiči.

Všechno zlé je k něčemu dobré….

 

Lyžařský výcvik

8.2. - 14.2.

Petra Horáková 

chata Prim, Deštné v Orlických horách

Lyžování, snowboard, běžky...na to všechno jsme se moc těšili. Letošní zima je ale na sníh velmi skoupá. Když jsme přijížděli do Deštného, byl sníh na sjezdovkách, ale jinak nás vítaly jen holé pláně. Už první výprava na běžkách byla náročná, ale když jsme nastoupali, v lese bylo sněhu dost.

V pondělí jsme dopoledne hráli hry a odpoledne jsme se  vypravili do Dobrušky do plaveckého bazénu. Předpověď počasí totiž nebyla příznivá - déšť a silný vítr by nám stejně nedovolily lyžovat. Přes noc však napadlo několik centimetrů sněhu a najednou to byla paráda. Další den jsme vyrazili autobusem na Šerlich a jeli jsme krásnou  trasu okolo Velké Deštné až na Luisino údolí a vyjeli jsme nahoře u sjezdovek. Největším zážitkem bylo sjíždění sjezdovky. Styly byly opravdu úžasné a dojeli jsme až k chalupě. 

Další dny jsme si užívali lyžovačku, ale i pobyt na chalupě.Společné soužití všech tří ročníků, tedy šesťáků, sedmáků a osmáků,se ukázalo jako bezproblémové. Dokonce Ti starší mladším pomáhali. Šesťáci i sedmáci se ukázali jako rovnocenní sportovní partneři, takže vše fungovalo výborně.

 Příjemný týden se nám trochu pokazil posledním dnem, kdy bohužel při poslední jízdě došlo k úrazu.Nepříjemností pro všechny bylo závěrečné dohledávání hůlek, které zabralo čtvrteční odpoledne i páteční dopoledne. Bohužel nebylo úspěšné.

I přes některé komplikace jsme si všichni užili parádní týden.

Celou fotogalerii můžete zhlédnout zde

 

Vánoční besídka

 20.12.2019

Petra Horáková  

Letošní vánoční besídku jsme pojali trochu jinak než obvykle. Spolu se třídou 8.B jsme ráno vyrazili na zimní stadion zabruslit si. Spousta dětí musela oprášit brusle, některé děti si brusle půjčily na místě. Nakonec si zabruslili všichni, někomu pomohli kamarádi.Byla to legrace. Musíme však ocenit snahu  začátečníků.

Cestou zpět jsme se stavili v zámecké oboře. Přinesli jsme pro zvířata nějaká jablka, mrkev a spoustu sušeného chleba. Vzpomínali jsme na loňský rok. To  byl sníh a kromě krmení jsme se i koulovali. 

Ve škole už na nás čekal Pavel a Honza. Paní asistentka nám uvařila čaj. Zahřáli jsme se, ochutnali jsme cukroví a přesunuli jsme se do zrcadlového sálu na netradiční soutěže jako hod pytlíkem na čaj, posouvání sušenky z čela do pusy, trefa banánem a dopravení  balonku do cíle  nosem.Skupinky byly za své výkony odměněny.  Viděli jsme spoustu originálních stylů a dost jsme se nasmáli. 

Po návratu do třídy jsme si rozdali dárky. I letos jsme si nalosovali spolužáka,kterému jsme měli dárek pořídit. Tetokrát to mělo být něco zajímavého na počáteční písmeno jména či příjmení. Například Š špagety, J jar, T tričko, S smetáček, N nutela ....       

Tak šťastné a veselé....

Celou fotogalerii můžete zhlédnout zde

 

Sametový den

13.11.2019

Petra Horáková

Projektový den jsme letos zaměřili na připomenutí si 30.výročí sametové revoluce. Děti zjišťovaly informace již celý měsíc předem. Hovořily s pamětníky, ptaly se svých příbuzných, diskutovaly s rodiči. Zjistily velmi zajímavé údaje, zapsaly si vzpomínky svých blízkých.Někteří žáčci  dokonce zavítali i do domova důchodců. Zároveň přinesly spoustu materiálů, fotografií, hraček, knih a dalších věcí, které jsme využili a udělali jsme si ve třídě výstavu. Děti viděly různé dokumenty i filmy z této doby. 

V samotný Sametový den jsme se oblékli do věcí z 80.let. Všem dětem byla připnuta symbolická trikolora. Celý 2.stupeň se sešel v prostoru u sborovny. Pan ředitel měl proslov, který byl ukončen písní Modlitba pro Martu a cinkáním klíčů. Poté se děti rozešly do dílen.

Celé dopoledne pracovali žáci ve skupinách po 14. Vystřídali se ve 4 dílnách - matematické, zeměpisné, dílně osobností a dílně o 17.listopadu. Poslední hodinu všichni pracovali na reflexi tohoto dne. 

Děti  se dozvěděly mnoho nového a zároveň se jim propojily informace a poznatky z předešlého měsíce. 

Děkuji všem, kteří pomáhali dětem s přípravou.

 

Celou fotogalerii můžete zhlédnout zde

 

Náchodský zámek - exkurze

říjen 2019

Petra Horáková 

 Na začátku října se všechny osmé třídy vypravily na zámek. V rámci hodin dějepisu probíráme renesanci a náchodký zámek je typickým příkladem renesanční stavby. Paní průvodkyně nám ukázala hlavní rysy - tedy sgrafita, arkády, kašnu ještě na nádvoří.Pří prohlídce jsme si všímali dobového nábytku, obrazů a především vzácné sbírky gobelínů. Pro některé žáčky to byla první návštěva zámku. Samy děti uznaly, že se dozvěděly spoustu nových věcí. Prima:)

 

Havlovice 

22.- 27.9. 2019

Petra Horáková

Na cyklistický kurz jsme letos  vyrazili se sportovci ze 7.ročníku.Cesta do Havlovic proběhla rychle. Pak večeře, ubytování. Při společném večeru byl  představen dobrovolník Filip z Německa, který kurz strávil s námi. Pro mnohé to byla výzva, jak se zkusit domluvit anglicky, popřípadě německy. Filip se s dětmi celkem sžil.  Při pravidelném hraní karetní hry UNO se zas Filip naučil pár slov česky. 

Během týdne jsme hráli míčový víceboj, jezdili na koloběžkách a hlavně na kole. Udělali jsme několik vyjížděk do okolí. Skupina chlapců si vyjela sama a vyzkoušeli si terén. Všichni cyklisté a cyklistky  byli asi ještě po prázdninách ve formě, protože jsme zvádli všechny kopce v sedle. Počasí nám nepřálo jen ve středu, kdy jsme kvůli dešti hráli různé hry a odpoledne jsme se vypravili na Vízmburk.

Ve čtvrtek nás čekal celodenní výllet. Jeli jsme po hřebení Jestřebích hor až do Markoušovic a dále do Poříčí u Trutnova, kde jsme si dali oběd a vrátili jsme se do Úpice. Někdo musel přes řeku. Odměnou mu byla nějaká dobrota v místní cukrárně.

Cesta zpět byla velmi rychlá, ale přijeli jsme pořádně špinaví.